Přírodní zahrada je přirozeně krásná.

Medvědí česnek pod starou jabloní

  

 

I užitkové rostliny se dají pěstovat okrasně ve smíšených kulturách, kde lépe
prospívají i vypadají
 

Dýně Hokaido na pergole
 

Květy čínské pažitky

Odedávna lidé vyhledávají panenskou přírodu k meditaci, odpočinku a načerpání sil. Design přírodní zahrady je inspirován tím, co vyhledáváme ve volné přírodě.

O přírodě a člověku ve 21.století (Osho)
….. člověk bude nalézat svoje náboženství v přírodě - ne v mrtvých kamenných sochách, ale v žijících, tančících stromech ve větru. Bude nalézat své náboženství, když bude brázdit po moři, když bude lézt po panenských horách. Bude nalézat svoji modlitbu ke sněhu, k měsíci, ke hvězdám. Bude v dialogu s existencí tak jak je. Jeho odevzdání bude přírodě a skrze toto odevzdání dojde k poznání nad-přirozeného. Bůh je schován zde v této zemi, v tomto dokonalém těle. Toto dokonalé tělo, Buddha. Tato dokonalá země, ráj.
Člověk bude číst svaté písmo přírody. Ta bude jeho véda, jeho korán, jeho bible. Zde bude nalézat kázání v kamenech. Bude se pokoušet rozluštit mystéria života, nebude zkoušet demystifikovat život. Bude se pokoušet milovat tato mystéria, vstoupit do těchto mystérií. Bude básníkem, nebude filozof. Bude umělcem, nebude teolog.
Jeho věda bude mít také odlišný postoj. Jeho věda bude taoistická, nebude úsilím podmanit si přírodu, protože toto úsilí je pošetilé. Jak si můžete podmanit přírodu? - jste součást přírody. Jeho věda bude o porozumění přírodě, ne o podmaňování si přírody. Nebude znásilňovat přírodu, bude milovat a přemlouvat přírodu, aby vyzradila svoje tajemství…..


Encyklopedie dějin přírody sepsaná francouzskými učenci kolem roku 1740
„Ať už se nakonec staneme čímkoli, všichni přicházíme na svět jako zahradníci: Pěstování květin a ovoce patří k našim prvotním instinktům… A pokud se pak, ovlivněni životními potřebami nebo společenskými konvencemi, obrátíme k jiným povoláním, nikdy nezapomeneme na svůj prapočátek.“

Současný ředitel versailleských zahrad Antoine Jacobsohn 2011
Až do roku 1945 byla většina evropských konzumentů zároveň pěstiteli, dokonce i obyvatelé měst měli svůj záhumenek nebo zahrádku se záhony. Ještě v pokročilém 19. století by si žádný architekt nedovedl představit rodinný dům bez záhonů se zeleninou. Ovocné stromy rostly přímo před okny a malý sad na dvorku patřil k samozřejmostem podobně jako dnes připojení k elektrické nebo vodovodní síti. Bez ohledu na to zda šlo o činžák nebo palác boháčů.

Proč sázet stromy? (Manfred Himmel)
Když se procházíme, překračujeme plusová a minusová silová pole země. Energetické pole vlastní našemu tělu se aktivuje, povzbudí se látková výměna, orgány a duše. Jdeme-li lesem, procházíme skrz energetická pole stromů. Těžké, temné součásti naší aury zůstávají viset na silnějších magnetických polích stromů. Oklepeme tedy ze své aury značnou část balastu, „vykartáčujeme ji“ dočista. Zbavíme se tak rychleji duševních problémů, vracíme se osvěženi se spoustou nových nápadů. Například Goethe říkal, že na nejlepší nápady přišel na pěších túrách přírodou.