Denivka plavá (Hemerocallis fulva) – „denní lilie“

 

 

 

Jde o velice dlouhověké nenáročné trvalky až 100cm vysoké. Tomu odpovídá i jejich životní strategie – poměrně dlouho se na stanovišti stabilizuje, ale o to více stresu vydrží. Rámcově jde o polostálezelené a stálezelené rostliny. Existuje velké množství kultivarů lišících se vzrůstem, listem, květem od čistě bílé po temně fialovou, kvetou V-IX. Množí se především dělením trsů. Preferují vlhčí písčitou humózní půdu, snášejí slunce i polostín.


Použití:

Poupata a květy všech odrůd a hybridů v době květu (pouze žluté květy mohou mít nepříjemné aroma), na jaře se mohou sklízet mladé výhonky, kořeny je nejlepší sklízet na podzim. Květy se jedí zasyrova, chutnají nasládle a trochu po pepři. Poupata můžeme dusit, grilovat, vařit v páře. Mladé výhony se dají používat podobně jako česnek. Vařené kořeny chutnají podobně jako ředkev.

 

 

V Asii se pěstují různé druhy denivek jako polní plodina, rovněž se používá jako léčivá rostlina. Proti nachlazení pomáhají látky obsažené v květních poupatech, které se získávají povařením ve vodě. Látkám obsaženým v kořenech je přisuzován diuretický a protizánětlivý účinek.