bylinné patro pod stromy

nikde není holá půda

mateřídoušky a kobercová máta "Polej"


 divoké rajče

smíšené záhony bohužel úplně bezúdržbové nejsou


Pažitka čínská

Ve většině dnešních zahrad se stříhají keře, pod stromy se uklízí listí a na škůdce se používají různé jedy.  Snažíme se zastupovat práci přírody a vylepšovat si ji podle vlastních představ. Svými zásahy si ale práci přiděláváme. Narušujeme biologickou rovnováhu a přirozené koloběhy v přírodě.

 

Občas jsou zakládány „bezúdržbové zahrady“ tvořené převážně jehličnany a stálezelenými  listnáči. Takové zahrady jsou sice bez práce, ale také bez života, bez proměny, bez plodů - neplní funkci zahrady jak byla po staletí vnímána.

 

Přitom i zahrada tvořená převážně plodícími keři, stromy a jedlými bylinami, které rostou v souladu s přírodou, může být přirozeně bezúdržbová. V přírodě také nikdo nic nezastřihává, neuklízí, nehnojí a nehubí…a všechno roste a prospívá –  stačí jenom sedět a pozorovat. Některé principy odkoukané od přírody se dají dobře uplatnit i na zahradě:

 

-       využít každý kousek půdy - rostlinná patra bylin, keřů, stromů a lián se přirozeně doplňují, nikde není holá půda.

 

-       vzájemně prospěšné kombinace rostlin podporují zdraví rostlin a pracují za nás (např. rostliny mulčovací, s repelentními účinky, rostliny přitahující užitečné živočichy…)

 

-       vytváření mikroklimat – vhodné stanoviště pro danou rostlinu. O rostlinu, která má vyhovující klimatické a půdní podmínky, dostatek místa, světla, vzduchu, vody a živin se nemusíme starat

 

-       podporování biologické rovnováhy

 

-       změnit náš postoj - plevele, spadané listí, rostoucí tráva, mšice – jsou přátelé

 

Plevele hojí „rány země“, v přírodě obnažená půda neexistuje. Funguje zde přírodní sukcese  - nejdříve se na holé půdě uchytí jednoletý plevel, následují ho vytrvalé byliny, ty vystřídají nálety keřů a stromů, začne se vyvíjet les z krátkověkých rychle rostoucích dřevin, který je postupně vystřídán lesem z dlouhověkých dřevin. Navíc celá řada plevelů je jedlých.

 

Spadané listí je přirozený mulč, který obohacuje půdu živinami, přesně těmi který daný strom potřebuje a chrání před vysycháním a vymrznutím.  Strom se na podzim sám „pohnojí“ a připraví na zimu.

 

Rostoucí tráva – neustále rostoucí tráva představuje úžasnou produktivitu přírody (co všechno by tam mohlo růst místo ní).

 

Mšice – je důležitý článek potravního řetězce

 

Taková zahrada je trvala udržitelná, zahrnuje principy permakultury - rozvíjí se do krásy bez našeho přičinění.

 

Permakultura

Je hledání životního stylu, který respektuje základní limity planety a je trvale udržitelný. Vychází z pochopení, že člověk přírodu potřebuje, kdežto příroda se bez člověka snadno obejde. Permakulturní design vychází z vlastností přírodních systémů (různorodost, samoregulace, koloběhy, sukcese, efektivnost…. )

Umělé systémy vytvořené člověkem všechny pomalu zanikají (domy chátrají, auta se rozpadají…), k jejich udržení je za potřebí další energie. Přírodní systémy fungují opačně, ze semínka vyroste malý strom, pak velký, ten má spousta plodů, z nich jsou další stromy, které vyrostou a mají plody…atd., rozvíjí se bez dodatečné energie.